Dali jsme mu ještě jednu šanci, když jsou z něho tady všichni tak unešení a z Kanabu je to kousek.
Znovu zavedli autobusy do té nejkrásnější části kaňonu, kam nepouští auta.
Podařilo se nám koupit lístky, sice až na 11 hodinu, ale i to je úspěch.
Na celé dopoledne bylo vyprodáno do 2 minut po spuštění online prodeje.
Kaňon je hezký, úzký a hluboký, s nádhernou řekou na dně, štíty strmé, vysoké a barevné, dechberoucí výhledy.
Traily příjemné, nepříliš náročné ani dlouhé, mezi nimi jsme se přesunovali busem, lístek za dolar platí od nástupu po zbytek dne (má to ale rizika).
Některé známé traily byly sice zavřené kvůli covidu nebo spadlých skalám
(a na Subway zavedli loterii – park, který dnes nemá trail s loterií, jako by snad ani nebyl 😉 ),
ale zvládli jsme toho hodně a v pohodě, včetně vychvalovaných Narrows, kde trail vede korytem potoka (teplota vody 16 stupňů)
– zrovna Narrows jsou na fotkách a videích na netu hezčí než ve skutečnosti.
Zion si u mne spravil reputaci, ale mým favoritem nebude.
Moc lidí (a divných, bezohledných lidí) a jsou hezčí parky.
Cestou zpět do Kanabu oblíbení bizoni a růžové písečné duny 🙂
PS Nikdy bych nevěřila, že se jedna rodinka vydrží u jednoho jezírka fotit 25 minut a nedá ostatním šanci udělat fotky bez jejich postaviček,
ale zato zvládne všechny kolem otrávit svým pořváváním. Teď už věřím. Jejich nápady na fotkové aranžmá byly nevyčerpatelné.
PPS Nicméně chápu, proč je park u Američanů tak oblíbený. Turistický průmysl v praxi a dobře udělaný a marketing na jedničku!
No Comments