Blázniviny v pustině

Zdá se, že život v pustině, jako je Nové Mexiko nebo Západní Texas, v lidech budí touhu udělat něco ztřeštěného. To takhle jedete pustinou, mezi `městy` často přes 50 mil (městy v uvozovkách, i takový Příbor je 10x větší, mnohde ani není benzinka) a najednou vám málem vypadnou oči z důlků. Pár takových kousků jsem vyfotil. Ale nejdřív taková typická pustina v Texasu:

Hueco Tanks

Tohle sem tak úplně nepatří, ale bláznivé to trochu je taky. Jedná se hromadu kamení poblíž El Pasa, kde je ale i archeologické naleziště (ve skalách tu po deštích zůstává dlouho voda a chodili tu už před 10 až 12 tisíci lety prehistoričtí indiáni), což z místa udělalo státní park s omezeným vstupem určitého počtu lidí najednou.

Obvykle to není problém, ale protože je chladno, začala lezecká sezóna a každé ráno se před vstupem udělá fronta aut s bouldery, kteří hodiny čekají, až někdo vyjede, aby je ranger pustil dovnitř. V Phoenixu máme takových skalek stovky, v El Pasu jen jednu a tak všichni čekají. Chtěl jsem tomu dát ráno hodinku a pak jet do NP Big Bend, no, tak jsem to otočil a jel rovnou…

Ufo dům

Kousek od Hueco Tanks stojí divný dům. Když si všichni staví pravoúhlé domy, někomu to prostě nedá a musí to zkusit jinak:

Soudě podle stavu to dopadlo Cimrmanovsky: „tak tudy, přátelé, tudy ne“…

Prada Marfa

Tak tohle je totální úlet. Jedete krajinou, kde se oko nemá na čem zachytit, ani ta saguara tu nemají. A najednou značka omezení rychlosti a další značka „pozor na přebíhající lidi“. Přišlo mi to jako skvělý vtip. Proč by zrovna tady někdo chtěl přebíhat přes cestu? Jenže za chvíli se u cesty objevila budka, kolem několik stojících aut a lidi tu vážně přebíhali přes cestu. Tak jsem taky zastavil a šel se podívat, co je to za pakárnu:

Lidi tu jezdí, aby se tu mohli vyfotit (prý je to profláklé na Instagramu). Stojí tu na fotku ve frontě, radí si navzájem, padají tu hlášky jako „that jacket is very instagrammable“. Prostě úlet. Druhý fór je, že nejbližší město se ani nejmenuje Marfa, ta je o 40 mil dál. Naštěstí je poblíž decentní cedule, která vysvětluje, že je to umělecké dílo:

O pár dní později jsem se tudy vracel za tmy, tak pokud vás zajímá, jestli v noci svítí, tak svítí. A bez fronty jsem mohl vyfotit i kolekci Prady z roku 2005:


Vzducholoď

Na stejné opuštěné cestě, ale o pár desítek mil dál je zase uvázaná vzducholoď. Jenže tentokrát trochu dál od cesty a bez cedulky. Google mapy říkaly něco o meteorologické stanici, ale nevím nevím, takhle měřící stanice normálně nevypadá:

Spaceport America

Tohle je tedy v Novém Mexiku a stálo to přes 200 milionů dolarů, jinak to má mnoho společného s předchozím. Někdo dostal népad, že když se budou dělat turistické lety do vesmíru, bude potřeba ne Airport, ale Spaceport. A tak uprostřed pustin Nového Mexika postavil přistávací dráhu. Jenže Muskovy rakety vzlétají pořád z mysu Canaveral a přistávají do moře a Virgin Galactic startuje z upraveného Boeingu 747 (takže potřebuje letiště). Kromě ochranky tam nikdo nebyl. Jak říká místní průvodce, je z kosmického letiště nakonec prů**r kosmických rozměrů:



No Comments

Post a Comment