Čítárna

Včera jsem našla ve schránce nové číslo časopisu Koně & Hříbata. Stejně jako každý jiný měsíc. Předplatné jsem dostala jako dárek k vánocům od babičky Marušky a strejdy Jirky. Díky za ně ještě jednou.
A ted k věci – Koně & Hříbata píší o různých věcech ohledně koní. Mne nejvíc baví číst Bondův pony koutek, kde cvičitelka dává rady, jak jezdit na ponících. Taky jsou moc fajn články o plemenech koní, každý měsíc je nějaké jiné.
V každém čísle je přidána pohlednice, kalendářík a plakát koně.

Milý, nenáročný příběh, kterak zakřiknutá švédská knihomolka přijede do amerického městečka, kde lišky dávají dobrou noc, za svou přítelkyní, která mezitím zemřela, přesto zůstane, rozhýbe místní obyvatele z letargie, najde sama sebe, přátele a samozřejmě také lásku…. Děj snadno předvídatelný, charaktery jasně dané, takže vlastně trochu nuda. Nicméně dva plusy tato kniha měla – zjistila jsem, že existuje feel good žánr, a v teztu je množství odkazů na další knihy (doporučuji číst s blokem a tužkou při ruce).

Novou knihu od Jo Nesbo jsem dostala jako vánoční dárek a po přečtení z ní mám rozporuplné pocity. Je to skvěle napsaná detektivka – napínavá, nepředvídatelná, až do konce má obrovský spád, je těžké se od ní odtrhnout. Na druhou stranu je pro mne až moc krvavá, psychopatická a morbidní, ale to současné severské detektivky často bývají. U některých scén jsme si říkala, jestli člověk, který je napsal, může být vůbec normální. No, a závěr… ten byl příliš překombinovaný a zbytečně teatrální. A samozřejmě nechybí otevřená dvířka pro další díly.