Nezařazené

Během naší lyžovačky na Bílé probíhal olympijský den a tak jsme si mohli zajet obří slalom. Někteří i opakovaně 🙂

Jenom Davča se pak nemohl rozhodnout, na kterém místě vlastně skončil.

Pod jedním z vánočních stromečků našli mlaďoši krmítko pro ptáky včetně pytlíku slunečnice. Nadšení bylo a hned se také probíralo, kam a jak krmítko umístit. Nicméně po příjezdu domů zůstalo krmítko ležet hned za vstupními dveřmi. Po týdnu průběžného upomínání se přesunulo dál od dveří, ale stále leželo uvnitř. No co, sníh není, tak to až tak nevadí, říkala jsem si, nebudu zbytečně tou protivnou, věčně upomínající matkou. V půlce ledna ale nasněžilo a krmítko pořád leželo uvnitř. Začala jsem připomínat znovu i s větičkou, že ptáčci to určitě ocení. Přešel další týden, během něhož sníh neroztál, a pořád nic. A pak už jsem to nevydžela. Na začátku tohoto týdne jsem krmítko vzala, nasypala do něj semínka a jednoduše ho položila na jednu z teras, kam nechodí pes ani kočky. Záležitost dvou minut. Ptáčci se mi snad na jaře odmění zpěvem. Mlaďoši si nejspíš změny ani nevšimli. Možná ji zaregistrují teď, až si o tom přečtou na blogu.

Představuju vám naši rodinu. Pokud chcete taky takovou rodinu, tak mi napište do komentářů, poradím vám, jak na to.