Zdá se, že život v pustině, jako je Nové Mexiko nebo Západní Texas, v lidech budí touhu udělat něco ztřeštěného. To takhle jedete pustinou, mezi `městy` často přes 50 mil (městy v uvozovkách, i takový Příbor je 10x větší, mnohde ani není benzinka) a najednou vám málem vypadnou oči z důlků. Pár takových kousků jsem vyfotil. Ale nejdřív taková typická pustina v Texasu:
Národní park !White Sand Dunes! se nachází v Novém Mexicu na malé části pánve zvané White Sands, u které leží městečko White Sands. Většinu plochy pánve zabírá raketová střelnice US Army, která se jmenuje nijak překvapivě (modří už vědí, kreativní tu v názvech moc nejsou) White Sands. V severní části prý občas zastavují i provoz na silnici, když se odpaluje.
Písek je opravdu bílý, trochu připomíná sníh, ale bylo tu mezi svátky pěkných asi tak 20 stupňů. Na fotkách to není moc vidět, ale park byl obležen rodinami s dětmi, všude křik a pobíhající lidi. Správa parku tu dokonce půjčuje jakési disky-boby, na kterých se duny sjíždějí. Zakázán není ani sandboarding, ale nikoho na prkně jsem neviděl. Počkal jsem do západu slunce a nelitoval…
El Paso je ošklivé a smradlavé město. Přijel jsem do něj večer a nejvíc mě upoutal smrad ve vzduchu, jako když projíždíte kolem Dezy ve Valmezu (což je celkem trefa, ve městě je rafinérie). Taky jsem musel projet k hotelu skoro celým El Pasem, takže jsem si udělal zevrubný obrázek.
El Paso je na americké poměry super staré město, oficiálně založeno 1680 Španěly (pravda, indiáni tu žili předtím už nějakých 12 000 let, ale koho to zajímá ;-)). Je to taková nudle, táhnoucí se po severním břehu Rio Grande, za řekou už je Mexiko, ale zároveň je ze severu utlačena docela strmými Franklin Mountains, takže – je to opravdu nudle. Ale velká, má necelých 700 000 obyvatel (75% hispánců), což z ní dělá druhé největší město jihozápadu USA (po Phoenixu). Za řekou v Mexiku není pustina, je tam (o 11 let) starší a dvakrát tak větší brácha, Ciudad Juarez, největší město severního Mexika. No, prostě takový přerostlý Těšín je to…
Při poslední cestě loňského roku (firma je mezi svátky zavřená a všichni zaměstnanci mají nařízenou dovolenou) jsem dohnal i jeden starý dluh: poblíž Tucsonu mají zachovalé silo-muzeum s posledním exemplářem balistické rakety Titan z období studené války. V době COVIDu bylo zavřeno, ale teď už se zase žije dál…
